Světlo světa

1. Ten, koho směly naše oči zřít, Ten, který řekl nám: „Dotkni se mých ran“, Ten, Jehož hlas nám v uších mohl znít, Ten, který do srdcí Svůj pokoj rozdává. Ať každá píseň stále o Něm zpívá, svět může poznat Zář, která vchází do všech stínů.

2. Sám před sebou svět oči zavírá. Jak cestu poznat má, kdo slepý klopýtá? Už nesmíš déle dřímat, je část vstát, své srdce otevřít a ruce podávat. Pak můžem spolu projít každou bouří a bdít jak noční stráž, která čeká na svítání!
R: Chci dál světlo nést, být pro zem sůl! Už mizí všechny stíny, teď Láska hoří v nás! Chci dál světlo nést! Kristus je svící, dnes celá Země září plná lesku Jeho světla v každém z nás.

3. Tak mnoho lidí hledá pro co žít, jak krokům smysl dát, čím dlaně naplnit. Teď s úsměvem jim můžeš vyjít vstříc, ať v novém setkání smí Ježíš promluvit. Tím Světlem, které v hloubi srdce nosíš, máš sílu tišil pláč, místo nářků zajásání.

4. Co osolí sůl chuti zbavená a komu posvítí lampa ukrytá? Jak život dá se bez Života žít? Přijď, Duchu, obnov nás, přijď vlažné zapálit! Kéž pravá láska znovu všechny spojí, a víra s nadějí nás vede k zmrtvýchvstání.
R: Chci dál světlo nést, být pro zem sůl!… Plná lesku jeho světla v každém z nás.