1. Jak úžasná musí ta láska být, co přišla k nám o vše se rozdělit, dát novou vláhu poušti spálené, přiblížit nám nebe tak vzdálené.
2. Svou slávy říš opustil’s kvůli nám, nemusel’s jít a přece šel jsi Sám, tvář přátelskou jsi nikde neviděl, když proklínán jsi k popravišti šel.
3. Tam místo nás život jsi položil, vrátil ses zas, abys ho rozmnožil, vím, abych já moh‘ věčný život žít, musel můj Pán tou cestou kříže jít.